Coming out

Výraz coming out pochází z anglického „coming out of the closet“, v překladu „vyjít ze skříně“. Skříní je míněn náš soukromý prostor, kam jen tak někoho nepouštíme a kde se můžeme cítit v bezpečí – ale zároveň se skrýváním uvnitř izolujeme od druhých lidí a společnosti. Naše tajemství tvoří bariéru, která nám může narušit vztahy s ostatními.

Když v češtině mluvíme o coming outu, můžeme použít anglický výraz (např. projít coming outem), nebo se vyjádřit opisem: žije otevřeně jako gay/lesba/trans; řekla někomu o své genderové identitě; svěřili se mi, že jsou pansexuální; informoval veřejnost o tom, že je gay atd. Není ideální používat výrazy „přiznat se“ nebo „vyoutovat se“, protože mají negativní konotace (přiznáváme se k něčemu špatnému, vyoutovat znamená v různých situacích být mimo).

Vnitřní coming out

Vztahová a sexuální orientace i genderová identita jsou vrozené. Člověk, který si sám pro sebe uvědomí a pojmenuje např. svou genderovou identitu, prošel tzv. vnitřním coming outem.

Kdy a jak k vnitřnímu coming outu dojde, je ovlivněno spoustou faktorů. Cestu k vnitřnímu coming outu může ovlivnit osobnostní nastavení člověka (například schopnost reflektovat a pojmenovávat svoje pocity) nebo míra informovanosti o tématu (pokud jsem nebinární, ale neznám pojem nebinarita, bude moje cesta k uvědomění si této skutečnosti složitější, ne-li nemožná). Roli hraje také míra přijetí genderové, sexuální a vztahové rozmanitosti ve společnosti, na základě které si zpravidla vytváříme vlastní názory a postoje. Pokud není okolí přijímající, může taková atmosféra vést člověka k pocitům studu, méněcennosti a jiným myšlenkám namířeným proti sobě. Naopak přijímající okolí ho může povzbudit, zmírnit nejistotu.

Opakované setkávání s negativními postoji může vést až ke vzniku zvnitřněné homo/bi/transfobie. Ta se projevuje tak, že se člověk snaží co nejvíc přizpůsobit cis/heteronormativním projevům společnosti (např. ve svém oblékání či projevech) a odmítá cokoliv, co má nějakou spojitost s LGBTQ lidmi nebo událostmi (pride průvody, manželství pro všechny a podobně). V krajních případech může jiné LGBTQ lidi i šikanovat. Zvnitřněnou homo/bi/transfobii si člověk nemusí na vědomé úrovni připouštět.

Vnější coming out

K vnějšímu coming outu dochází, když člověk sdílí informaci o své genderové identitě nebo vztahové, citové či sexuální orientaci se svým okolím.

Časté faktory při zvažování vnějšího coming outu bývají:

  • reakce druhých (vztek, odmítání, stud, zklamání a další),
  • změny v důsledku coming outu (ztráta práce, rozvod, vyhození z domu, vydědění, ztráta blízkých osob, změna pozice v kolektivu, nutnost svoji identitu vysvětlovat, obhajovat atd.),
  • strach, jestli svým blízkým nezpůsobím potíže.

S coming outem jsou obvykle spojeny následující otázky:

  • Jsem „normální“? Je se mnou všechno v pořádku? Jsem „správný“ člověk? Jsem jediný*á, kdo něco takového prožívá? Jsem na to sám*sama?
  • Budou mě ostatní přijímat? Budou mě brát takovou či takového, jaký*á jsem?
  • Dosáhnu někdy v životě pocitu štěstí, naplnění a uspokojení? Budu moct žít svůj život tak, jak si přeji?
  • Nezpůsobím lidem, na kterých mi záleží, bolest a zklamání? Není to sobecké, když chci žít svůj život v otevřenosti?

Co ovlivňuje průběh coming outu

Ve všech fázích comingu outu je důležité, aby se queer lidé setkávali s přijetím a respektem a aby nebyli redukováni pouze na svou genderovou identitu či sexuální orientaci. Obzvláště první zkušenosti s coming outem bývají zásadní a mohou člověka znejistit, nebo naopak upevnit vědomí vlastní hodnoty. Negativní dopad mohou mít vtipy směřované na queer osoby či negativní komentáře pod příspěvky na sociálních sítích atd.

Před samotným coming outem bývá člověk velmi vnímavý vůči postojům svého okolí. Může si své blízké i testovat (zmiňovat se o queer postavách ve filmech, seriálech, literatuře, o gay kamarádovi na fotbale, lesbické kamarádce z šachového kroužku, trans spolužákovi atd.).

Každý coming out může být jiný. Některý je snazší, jiný velmi náročný a spojený se spoustou emocí – ale to je naprosto v pořádku. Každý má také jiné tempo. Pro někoho je příjemnější svůj coming out oznámit všem naráz, jiný člověk bude postupovat ve vícero krocích a informace svému okolí dávkovat postupně. Individuální je také volba místa a času.

Protože jde o zátěžovou situaci, která s sebou může nést silné a někdy i těžké pocity, je dobré mít před coming outem vybudovanou vlastní podpůrnou síť – tu nejčastěji tvoří blízcí přátelé. Pokud podpůrná síť moc nefunguje, nebo tyto záležitosti člověk nechce řešit s lidmi, které zná, může hledat oporu například v online poradně sbarvouven.cz, na Lince bezpečí nebo ve formě odborné psychologické pomoci.

Coming out usnadňují otevřeně žijící LGBTQ lidé v okolí queer člověka. Jsou jimi blízcí i autority, což bývají i vyučující.

Coming out není jenom jeden!

Coming out není jednorázový, ukončený proces, ať jde o ten vnitřní, nebo vnější. Queer člověk prochází coming outem v každé nové situaci (nová práce, nové bydliště) nebo když se seznámí s novými lidmi a rozhodne se s nimi o tuto informaci podělit. Vnitřně se navíc můžeme vyvíjet, experimentovat, poznávat se. Např. muže, který se identifikuje jako heterosexuální, najednou začne sexuálně přitahovat jiný muž. Na to může zareagovat různě – snažit se pocity potlačit, brát to jako jednorázový úlet, který se už pravděpodobně nebude opakovat, nebo projít vnitřním coming outem a změnit náhled na svoji sexualitu.

Coming outy cis heterosexuálních osob

Coming outem neprocházejí jen queer lidé, čeká i jejich příbuzné, bývalé partnery či partnerky nebo přátele, kteří se identifikují jako heterosexuální a cítí se v souladu s pohlavím, které jim bylo připsáno při narození. Mluvíme o tzv. sekundárním coming outu, který se váže na blízké LGBTQ lidí.

Konkrétně může probíhat např. u těchto osob:

  • rodiče dítěte, které má partnera či partnerku stejného genderu,
  • děti stejnopohlavního páru,
  • příbuzní člověka, který prochází či prošel tranzicí,
  • všichni, jejichž blízký je neheterosexuální nebo trans a společně tuto skutečnost nechtějí v sociálních situacích skrývat.

I k těmto sekundárním coming outům se vážou podobné emoce, jaké prožívají queer lidé řešící svůj coming out. Lidé mohou prožívat pocity studu, obavy z odmítnutí, obavy ze zhoršení společenského statutu a podobně.

Jak ve škole podpořit bezpečný coming out

Coming out je proces, do kterého není ani při nejlepších úmyslech možné nikoho nutit. Je ale důležité vytvářet prostředí umožňující bezpečný coming out, pokud se pro něj člověk rozhodne. Jak toho lze dosáhnout?

  • Nedělat z tématu sexuální nebo genderové rozmanitosti ve škole tabu, naopak ho brát jako běžnou součást života. Je dobré téma zařazovat určitými způsoby do výuky nebo mít v knihovně učebnice, knihy a další materiály s queer tematikou.
  • Kultivovat klima školy a pěstovat respekt k rozmanitosti, posilovat empatii a prosociální chování žactva a studujících (např. v rámci OSV, třídnických hodin, nebo jakkoli jinak), mít citlivost na projevy homo/bi/transfobie a tyto projevy netolerovat – nastavovat hranice, reflektovat, co se děje, proč se to může dít, bavit se o tom, proč by se to nemělo dít atd.
  • Nabídnout možnost popovídat si o tématu sexuální nebo genderové rozmanitosti mezi čtyřma očima, nebo nasměrovat, kde jinde tato možnost je či je možné podporu v této oblasti najít (poradna sbarvouven.cz, místní LGBTQ respektující psycholog či psycholožka, LGBTQ organizace a podobně). Mít ve škole k dispozici informační materiály, kde by tato podpora byla i s odkazy uvedena. Mělo by být možné prostudovat si je diskrétním způsobem.

Jak reagovat na coming out

Lidé, kteří se rozhodnou před okolím projít coming outem, nad tím pravděpodobně již poměrně dlouhou dobu přemýšlí a doufají, že budou přijati a pochopeni. Na našem vzájemném vztahu to nic nezmění. Člověk, který se nám svěří, je pořád tím stejným člověkem. Navíc tím ukazuje, že nám důvěřuje – za tuto důvěru mu můžeme poděkovat.

Je ovšem naprosto v pořádku, pokud nás svěřená informace překvapí nebo zaskočí – i to můžeme v reakci na coming out sdělit. Důležité je dodat, že to na vzájemném vztahu nic nemění. V případě potřeby je dobré si následně nastudovat více informací.

Jak člověka, který se nám právě svěřil, podpořit? Můžeme dát najevo, že je takové téma pro nás v pořádku, že se o něm můžeme spolu bavit a že queer lidi respektujeme. V případě, že to pro nás příjemné není, je dobré odkázat na někoho, s kým by byla v případě potřeby možnost si o tom popovídat. Je vhodné dávat si pozor na případné zesměšňování nebo bagatelizaci (výroky typu: „to tě zase přejde“).

Podobně jako třeba barva očí ani sexuální orientace nebo genderová identita nemá žádný vliv na charakter člověka, jeho schopnosti, dovednosti atd. Pokud se vám někdo svěří s tím, že je lesba, gay nebo trans, není vhodné šířit tuto informaci mezi další lidi (není-li to výslovné přání dotyčné osoby). Je také dobré respektovat preferované oslovování nebo zájmena. Nezapomeňte ocenit odvahu člověka, který za vámi s coming outem přišel, protože takový krok často nebývá vůbec snadný.

Zdroje k tématu

Další zdroje
informací

Nasměrujeme vás na diskuzní skupiny, odbornou literaturu i osoby, které vám mohou nabídnout svou expertízu v LGBT+ tematice. Cenné jsou ale i kontakty na podpůrné skupiny nebo poradny, které můžete předat vašim LGBT+ studujícím.